O WikiLeaks jsem mnoho četl, ale teprve před pár dny jsem na tu stránku sám klikl, abych se zejména podíval, co pěkného posílají američtí zpravodajcí domů z Vatikánu. Nechme pro tuto chvíli stranou otázku, nakolik je zmíněný server mravný a zda je spíše jakýmsi druhem teroristického útoku nebo naopak „čističem vzduchu“. Pozoruhodné mi přijde, v jak dobrém světle z oněch jinak poměrně nevybíravých diplomatických depeší Svatý stolec vychází. Hledači skandálů mohou pročíst stovky stran textu, ale pokud jde o tajná angažmá špiček církve, najdou jen znepokojivě mnoho „nudných“ snah o mír a porozumění ve světě. Kde jsou mocenské boje? Kde statisíce tutlaných pedofilů? Kde podivné finanční transakce?
Znuděný novinář může – stejně jako neznuděný, naopak potěšený, student teologie – ocenit alespoň sloh amerických diplomatů, jejichž stručné, hutné, pro laiky psané, avšak zasvěceně, a lecky i vtipné statě mají (většinou) pramálo společného s pověstnou tupostí estébáckých hlášení. Některé z těch depeší jsou v podstatě referáty např. o církevních hnutích nebo o průběhu volby papeže. Člověk se z nich může učit, jak říkat věci polopaticky a přitom nepitomě. Nutno však poznamenat, že pozornost zpravodajců je zaměřena na otázky politicky relevantní, a leccos pro vnitřní život církve podstatnějšího je tedy pochopitelně přehlíženo.
Je přitom vtipné pozorovat církev očima korespondenta, který ji popisuje, jako by posílal zpět na Zemi zprávy o neznámé civilizaci někde na Alfě Centauri.
Více zde.
A na závěr jeden citát o tom, jak protestanté byli zklamáni a ruší pravoslavní potěšeni:
Church drew fire from Protestants, who objected to the
conclusion that their congregations thus could not properly be
known as churches. (…)The Russian Orthodox said somewhat dryly that they
appreciated the robust nature of the statement, as it showed
clearly where the Catholic Church stood. (07VATICAN119)
Žádné komentáře:
Okomentovat