pondělí 27. února 2012

Papežova řeč, aneb církev podle Itala

Nanni Moretti, jedna z nejdůležitějších postav současné italské kinematografie, minulý rok představil světu svůj nový film Habemus Papam. Z těch italských filmů, které jsem zde v Římě viděl jsem si udělal takový obrázek, že v současnosti se zde produkují dva typy filmů. Jednak jsou to komedie druhak jsou to komedie s lehkou příměsí jiného žánru, mezi tento typ patří i Habemus Papam.

Námět se hodně podobá oskarové Králově řeči. Papežem je zvolen poněkud bojácný kardinál, který podlehne psychickému tlaku a v inkriminovanou chvíli na balkón svatého Petra jednoduše nevyleze. Církev tedy povolá nevěřícího psychiatra, aby se pokusil zablokovaného papeže zbavit jeho strachu.

Králově řeči jsem neodpustil to, jak zbytečně překrucuje historii. Habemus papam se sice jako fikce odehrává v současnosti, ale ani to ji nedopomůže od mé kritiky co do filmu nerealistického. Církev a kardinálové jsou zde zobrazeni velmi lidsky, ale bohužel i poněkud idealizovaně, což bychom asi od nevěřícího tvůrce nečekali. Třeba při konkláve všichni kardinálové skloní hlavy a v duchu se modlí ze srdce všichni podobnou větu: „Ať to nejsem já.“ Pěkné … a hloupé zároveň, jako většina filmu, který je zábavný, ale stěží nese nějakou jasně artikulovanou myšlenku.

Co lze ale jasně vypozorovat na pozadí celého příběhu je obraz církve ne netypický v očích Italů. Asi třemi lektory italského jazyka nám bylo sděleno: „Když něčemu na hodinách nerozumíte, zeptejte se, jste přece na univerzitě „di Papa“. Snad je to oním důvěrným oslovením, ale mnoho Italů si papeže představuje jako hodného staříka líbajícího děti a omlouvajícího se za hříchy minulosti církve... to jsme urazili dlouhou cestu od Julia II. a Pia V.

Tento film by se líbil mé mamce, protože je „pěknej“ a „lidskej“ a cení si jej více než já i mnozí nevěřící na CSFD. Možná v něm, drazí Zpátečníci, najdete více než já. Škoda, být to o stupeň menší pohádka, mohlo to posloužit pro úpravu propagandistických názorů na církevní vrchnost zakořeněných v mnohých našich současnících.

Žádné komentáře:

Okomentovat