pátek 20. ledna 2012

Hermeneutika děr

Poznámka pro Zpátečníky: Tento text je primírně určen pro náš seminární časopis Brázda, proto ocením jakoukoliv pomoc při jeho vylepšení ještě před publikací.

Poznámka: pokud nerozumíte nadpisu, nenechte se vyvést z míry, jste na tom stejně jako autor tohoto článku. Ale zní to dobře, ne?

Kdo se každodenně účastní mše, zjišťuje, že některé úryvky evangelia se opakují častěji. Zvláště „katoličtější“ části Písma mají díky svátkům vylepšenou periodicitu. Stěží méně než čtyřikrát do roka se dozvídáme, na co se Panna Maria zeptala anděla, když jí sdělil, že se stane matkou, nebo jak to bylo s tím předáváním klíčů u Cesareje Filipovy. Snad i kvůli tomu na některé evangelijní pasáže už vůbec nezbyl čas. Ještě dříve než se tohoto tématu ujme nějaký proticírkevní popularizátor, který se rozepíše o tom, co katolická církev tají před svými ovečkami, zhostím se tohoto úkolu sám.

Pravda, většinou se jedná o pasáže, které nalezneme v jiných evangeliích v lehce odlišené formě, a tak nejsou během liturgického cyklu čteny všechny tři verze, ale jenom jedna. Přesto není bez zajímavosti, které alternativy byly zvoleny. Třeba ona pasáž, kde svatý Petr žádá Ježíše o dovysvětlení jeho slov o čistém a nečistém (Mt 15,15), čímž si vyslouží Ježíšův povzdech o nechápavosti učedníků, v souboji s Markovou paralelou, kde se ptají obecně učedníci, prohrála, poněvadž asi liturgická komise došla k závěru, že už tak se v evangeliích mluví příliš o Petrových neúspěších. Ani Matoušova verze očištění chrámu (Mt 21, 10-17) se nekvalifikovala mezi užší výběr, snad protože v ní volají děti v chrámě „Hosana synu Davidovu“, což by mohlo jen povzbudit již tak dost rozsáhlé liturgické experimenty 60. let. Snad ze strachu, že by lidé brali evangelium doslova, nikdy nečteme Ježíšův pokyn po poslední večeři: „Vstaňte, pojďme odsud.“ (Jan 14,31)

Další části nejsou předčítány snad proto, že více či méně kolidují s ostatními texty. Proto se nedozvíme, že ženy ono velikonoční ráno od hrobu utekly a nikomu nic neřekly (Mk 16,8). Stejně tak liturgie mlčí o dvojici slepých uzdravených u Jericha (Mt 20,29-34), přestože by šlo synchronizovat tyto zprávy prostou větou v kázání: „Dnes jsme v evangeliu slyšeli, jak Pán Ježíš uzdravil Bartimaia (Mk 10,46-52) a jeho bezejmenného kamaráda (Lk 18,35-43).“

Možná by si na výběr textů moha stěžovat i ona žena, která pomazala Ježíše v Betánii. Matoušova verze (Mt 26,6-13) se do výběru nedostala, pročež církev plní Ježíšova slova o tom, že se o této ženě bude mluvit po celém světě, pouze jednou za tři roky při Markových pašijích, a tak je její čin poněkud překryt událostmi mnohem dramatičtějšími.

Některé texty, které v lekcionáři nenajdeme, by kazatelům pěkně zatopily. Snad protože by se poté nemluvilo od ambonu lehce, nikdy nečteme o tom, že „z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.“ (Mt 12,36) Nebylo by také snadné věřícím vysvětlit, že ačkoliv Ježíš řekl bratřím, že na svátky stánků nepůjde (Jan 7,8), stejně šel (Jan 7,10). Lhal tedy? Naštěstí se to vysvětlovat nemusí.

Bylo by mnoho jiných míst, především z Janova evangelia, ke kterým se za celé tři roky ani jednou nedostaneme, ale uvedené snad postačí k tomu, abychom si udělali představu proč. Nezbývá než dodat, že liturgie je sice privilegovaným místem Božího slova (Verbum Domini 52), ale ne jediným.

4 komentáře:

  1. I já pilně prokrastinuji, ale už končím a dále vás nebudu zahlcovat zbytečnými texty. Teď je řada na vás, vždyť to tady vpadá jako za starých časů. Začínám si myslet, že vás všechny Aidan naverboval, abychom měli pro své výlevy nějaké čtenářstvo (spiklanecké mrknutí pravým okem, protože levým mrkat neumím).

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkné. Myslím, že to můžeš v této podobě nechat (byť ze samotné nepřítomnosti textů v liturgii nelze ještě jednoznačně vyvodit, že motivace byla taková, jak uvádíš). Jinak vynechání "soudu za každé plané slovo" mě mrzí. Na tohle téma bych si, myslím, byl schopen přichystat dlouhé kázání. Naopak za absenci Ježíše nejdoucího a potom jdoucího na svátek stánků jsem rád, neb si s tou perikopou taky nevím rady. (A budu v této věci rád za případné postřehy.)

    OdpovědětVymazat
  3. Aidane, tak to budu muset přepracovat víc, než jsme myslel. Věřím, že mnohé mé pokusy o vysvětlení chybějících textů, nelze vůbec brát vážně, což má i na ty zbývající vrhat podobné světlo a vůbec by mne nenapadlo, že to někdo může chápat tak, že se to snažím navážno a vědecky objasnit.

    OdpovědětVymazat
  4. No, ona mnohá z těch zdůvodnění znějí celkem pravděpodobně. Příliš pravděpodobně na to, aby (pro mě) celý text byl čitelný jako cosi "tongue in cheek". Tvá sofistikovaná ironie holt mate (na papíře stejně jako v osobním styku): je leckdy přivedena k takové dokonalosti, že lidé neví, na čem jsou, a bavíš se jen Ty - a někdy též Ti, kdo Tě lépe znají. Velmi jsem si to loni užíval a zároveň litoval Tvé oběti :-) (mezi něž jsem někdy patřil).

    OdpovědětVymazat