Obázek I: Dvě stojící knihy napravo potřeboval kněz či řeholník, pokud chtěl roku 1962 odjet na pustý ostrov nebo na misie do džungle a tam se celý rok modlit svaté oficium. Osm knih stojících nalevo by potřeboval, pokud by chtěl totéž uskutečnit dnes o padesát let později. Pro úplnost dodávám, že v prvním případě se dotyčný s oněmi menšími knihami pomodlil 150 žalmů za týden, zatímco ve druhém s většími za měsíc. Paradox?
Obrázek II: Blíže stojící hromádku tří svazků by kněz roku 1962 potřeboval, pokud by v Antarktidě nebo Kongu chtěl vedle modlitby breviáře též sloužit mši svatou. Pokud by chtěl učinit totéž v roce 2012… na fotce to není, neboť se mi misál a lekcionáře nechtělo z kaple vláčet. Mám bolavá záda.
Obrázek III: Bible, misál, breviář. Kompletní knižní výbava klerikálního Robinsona se roku 1962 vejde do bundy s většími kapsami. Moderní Crusoe roku 2012– není-li zpátečník v jiném smyslu, než je slovo užito v názvu těchto stránek – by bezpodmínečně potřeboval otroka Pátka, aby za ním knihovnu vláčel.
Je stará liturgie lepší? Latina lepší než čeština? Misál Pia V. než misál Pavla VI.? Nic takového výše uvedené obrázky nutně nechtějí říci. Jen mi kladou otázku, proč tolik nepřenosných knih navíc, když je dnes oficium několikanásobně kratší?
Milý Aidane, moderní Robinson by měl iPad nebo jiný tablet s nabíječkou na solární články...
OdpovědětVymazatTaky je otázkou co je způsobeno místním vydavatelem. Včera jsem rozbalil balíček s novým nedělním misálem s novým překladem liturgických textů do angličtiny, kde je všechno, co potřebuješ, veškeré liturgické modlitby dokonce anglicky i latinsky (vč. Tridua a pod) - a knižečka to není o moc větší než to nedávné vydání opoznámkovaného NZ z produkce KNA.
Tiež je otázka, či je textu úhrnom v novom ofíciu naozaj menej. Stopäťdesiat žalmov sa zmestí do maličkej brožúrky a aj ostatné variabilné texty sú veľmi hutné a vysoko repetitívne. V novom ofíciu máš všelijaké starozákonné hymny, prosby a neviem čo ešte. Ale ako vraví Andrej, aj veľkosť sadzby a kvalita papiera robia veľa.
OdpovědětVymazatMilan
Omlouvám se předem za to, že moje uštěpačnost bude přímo úměrná mému nepochopení cíle tohoto článku.
OdpovědětVymazat1) K druhému obrázku. Myslím si, že rozměry Misálu na každý den jsou uměrné většímu počtu textů v něm obsažených oproti jeho předdruhovatikánskému předchůdci. Nebylo by fér srovnávat „personal version“ s „lite version“ (já byl ohromen, když jsem viděl rozměry standardní edice starého misálu nebo i těch nových latinských/italských).
2) Být klerikem roku 1962, tak si nejsem jist, že by moje „druhá kniha“ po breviáři byla Bible. Mimochodem, nedopustil jsi se malého podfuku? Není ona Bible schovaná v pouzdře malé vydání Ekumenického překladu? Nezapomeň, jsi v roce 62, tento překlad neexistuje. A navíc, jsi katolík, za tím překladem stojí bratři heretici, ty potřebuješ katolický překlad s poznámkami. Mohl bys udělat fotku podle nových parametrů, abychom věděli, jak by to skutečně vypadalo?
Ale samozřejmě to může být Vulgáta (v tom případě se omlouvám), ale to bych zase potřeboval Pátka já. Můj otrok musí ale umět více než nosit knihy, musí umět skvěle česky a latinsky, aby mi překládal.
3) Tento článek bezděky odhaluje mnohem víc, než by sis asi přál. Tvá infekce zřejmě pokročila. „Nic takového výše uvedené obrázky nutně nechtějí říci.“ Nutně??? Navrhuji nahradit „nutně“ mnohem logičtějším výrazem, třeba „samozřejmě“, pak by dávala věta smysl. Co takhle nahradit to větou: „Leda obrovský hlupák a to ještě zcela bez rozmyslu by mohl říci, že některé modlitby jsou lepší, protože se vejdou do menší knihy.“ Je to samozřejmě detail, ale mám za to, že se jedná o signifikantní podřeknutí (podepsání?).
Nad významem tohoto článku jsem pochyboval kvůli tomu, že mi přijde, že právě ty jsi z nás nejpovolanější, abys na závěrečnou otázku odpověděl. Nemyslím si, že by to byla odpověď jakýmkoliv způsobem těžká nebo skandální.
Uf... to jsem píchl do vosího hnízda. Teď budu opravdu těžko vysvětlovat, že mým záměrem nebylo podkuřovat arcibiskupu Lefebvrovi, ale prostě jen konstatovat, že e současným českým vydáním breviáře se těžko cestuje. Jistě existují i menší vydání (v češtině žel nikoliv) a je jistě pravda, že po reformě liturgie přibylo textů, ale důvodem nabobtnalosti dnešních svazků bude spíš laciný papír. Knížek-kolibríků od těch dob, co se nejezdí dostavníkem, ubylo. Nebo ne?
OdpovědětVymazatJinak pokud jde o obsah breviáře: rytmus toho starého je skutečně trochu jiný, texty jsou kratší, častěji se opakují, jsou prokládány krátkými modlitbami (téměř invokacemi). Kvalitě modlitby to určite neškodí, byť chápu touhu těch, kdo stáli za reformou, po "bohatěji prostřeném stolu slova".
Smysl toho mého článku by se dal vyjádřit asi takto: "podívejte na ty malé, krásné, úsporné knížky a srovnejte je s těmi velkými, ošklivými, tlustými." Uznávám, že je to poněkud málo :-). Ostatně od toho mám vás, bratři zpátečníci a sestro zpátečnice, abyste mě upozornili, když ujedu.
A teď mě, ehm, omluvte, zvoní mi k hlavě na nonu.
Zpropadená infekce!
Na tercii, samozřejmě (než mě nařknete z vychýlení vnitřního kalendáře).
OdpovědětVymazatSestra zpátečnice se baví a vzpomíná na každotýdenní cestování mezi Karmelem, Andrejem a domovem s moderním (a podotýkám onehdá pouze laickým) breviářem, Písmem (ovšem pouze tím ekumenickým) a několika "drobnostmi" do školy. Taky má v živé paměti udivené pohledy porodničního personálu nad arzenálem knih rozložených na odkládacím stolku. Naposledy to byla kombinace breviář + Písmo + LOTR.... hehe. Návrat knižních kolibříků by tedy jen přivítala. :-)
OdpovědětVymazatMalá statistika od Radka Tichého:
OdpovědětVymazatprůměrně denně veršů:
Breviář Pia V. – 656
Breviář Pia X. - 387
Breviář Pavla VI. - 129
(Paul De Clerck, Pour qui, la liturgie des heures?)
Vida, paradox: menší knížky a přitom více modlitby... V breviáři bezprostředně před poslední reformou se žalmy točily v týdenním, nikoliv čtyřtýdenním cyklu. Má to mnoho výhod, zároveň to však mohlo by i břemeno pro ony patres, kterým tento způsob modlitby není blízký nebo pro ty, kdo notoricky nestíhají. Raději užívám předreformní breviář, ale zavádět ofcium v tomto rozsahu povinně a plošně by možná bylo příliš velkým břemenem - obzvláště pro diecézní kněze.
OdpovědětVymazatSalvete!
OdpovědětVymazatTyto stránky jsem objevil až teď, tak jen přidám; mám breviář 1961 (1962) jednosvazkový cca1300 stran, krásně použitelný. Používám jej každý den.
Ad Mat. Je pravda, že Písmo svaté v českém jazyce bychom v r. těžko hledali v jednom svazku, ale myslím si, že kdo zvládne breviář, zvládne po čase i Písmo sv. Jinak se mi zdá, že před koncilem se Písmu sv. věnovalo více péče, než dnes. Jak dlouho musel český katolík čekat na text Starého Zákona? Starý Zákon naposled před koncilem v češtině vyšel v r. 1956.
dá se breviář z roku 1962 někde sehnat?
OdpovědětVymazatVálejí se různě po farách. Nový lze sehnat např. zde: http://www.breviariumromanum.com/ordering_info.html (za 198 euro).
OdpovědětVymazat