neděle 14. října 2012

Amerika známá i neznámá aneb dvě D

Čím častěji to člověk slyší, a čím častěji to opakuje, tím víc to považuje za jisté. A navíc skoro každá nová informace se to zdá potvrzovat. 
Tento hermeneutický princip se dá aplikovat téměř obecně, ale právě teď mluvím o situaci Ameriky. Na jedné straně máme (mnohými vylučované z katolické církve) jezuity, na druhé ultrakozervativce a mezi tím nic moc. 

Na to mám dvě slova: Dulles a Dolan. Dulles vynikal schopností balancovat. Velká část jeho článků začíná takto: Hleďte, tady je "konzervativní" stanovisko a tady jsou důvody k jeho zastávání. Hleďte, tady je "liberální" stanovisko a tady důvody k jeho zastávání. A já mám (s řadou svatých) za to, že by to mohlo být asi takto ... a místo toho, aby zvolil nějaký kompromis, tak hájí tradičnější  / rozumější / katoličtější  nauku, které ale dá velké lidské srdce, jež mnohdy  vůbec neprosvítá (nechci říci, že přímo chybí) z textů lidí typu Fr. Johna Zuhlsdorfa . 

Dolan je zase nejdokonalejším produktem inkulturace, který znám. Zkrátka je to skutečný Američan a skutečný katolík (s širokostí mysli k tomu náležejíci). Jeho blog je jak zábavný, tak pravověrný stejně jako on sám. Mimochodem tento příspěvek vznikl jako prosté doporučení toho blogu (než se mi to vymlklo).

Jako zvlášť signifikantní pro americký potenciál mi přijde dole přiložené video. Akorát před měsícem  proběhl na Fordham University (ano, jezuitská univerzita) program na téma Humor, Joy, and the Spiritual Life. Americká katolická celebrita Stephen Colbert (za kterého bych nedal ani použitý zubní kartáček do ohně, protože nepoznám, kdy mluví vážně a kdy žertuje) a nedávno kreovaný kardinál přicházejí na tuto univerzitu a jednoho studenta napadne, že by mohl k této akci udělat reklamní video. Srovnatlená situace: Prokop Brož pozve na panel do KTF Marka Ebena a kardinála Duku. Nedovedu si představit, že by k této příležitosti někdo ze studentů vytvořil něco podobného. 

PS: Pokud budete ve videu hledat zhoubný liberalismus, tak jej tam jistě najdete. Proč ho sem dávám je můj obdiv k řemeslu a také to, že se mi mimořádně líbí (přestože nechápu všechny interní vtipy v něm zjevně obsažené). 




He He he: Hermann Hesse heslovitě

Anglosaská literatura mi bývala druhým domovem, začátek tohoto roku jsem lehce předostojevštil, pročež jsem se rozhodl otevřít novou frontu. Německo – země neprobádaná a kde spíše začít než Hermannem Hessem, autorem ceněným i papežem Bendiktem XVI. Pročetl jsem jeho Siddhártha a Narcise a Goldmunda a oběma nerozměrnými díly jsem byl uzemněn. V moderní literatuře, věřím, není mnoho autorů, jejíž díla by měla vysokou hodnotu jak co do poznání a popisu člověka, tak co do specifického zkoumání jeho spirituální stránky.


Narcis a Goldmund skvělým způsobem ukazuje pluralitu přístupů k životu. Goldmundovo milostné řádění autor žádným způsobem neodsoudí, naopak jej snad v daném kontextu považuje za projev legitimního hledání pravdy a krásy. Přesto je mimořádně dobře vidět jak trpkost takového života, tak překážky, které klade skutečnému růstu ducha. Rovněž Narcisův přístup k životu, na kterém z křesťanského hlediska nenalézáme jediné skvrnky se však jemu samému jeví jako nedostatečný a neúplný a tím je zachycena základní charakteristika člověka – nedokonalost (kreaturalita).


I Ind Siddhártha hledá co nejdokonalejší ars vivendi, tentokrát však bez možnosti konfrontace s poselstvím evangelia. Stává se asketou, potkává Buddhu, podléhá samsáře, když se stane obchodníkem a milencem, a díky zkušenosti trpkého otcovství se učí milovat vše a při tom neulpívat na jednotlivostech. To bych směle označil za spirituální postoj nejbližší křesťanství, kterého lze dosáhnout bez znalosti Zjevení. Nebýt doporučení jistého Josepha Ratzingera, stěží bych se nad spiskem pozastavil pro jeho východní příchuť, ale správně interpretováno se jedná o pozoruhodné svědectví o hledání dobra přes nástrahy vlastní padlé přirozenosti.


Nemohu psát více … zkrátka pokud jste nečetli, čtěte. A pokud jste četli, zkuste mi mé nadšení vyvrátit. Protože jestli jste četli a hodnotíte tak vysoko jako já, jistě pro vás není ospravedlnění, proč jste již nedoporučili.

úterý 2. října 2012

Zprávy ze světa

Moji milí, tentokrát pouze jeden link na pozoruhodný seznam, na nějž mě právě upozornil manžel...nemám slov a tímto ventiluji svoje emocionální rozrušení: http://wdtprs.com/blog/2012/10/pres-obamas-record-in-regard-to-christians-and-biblical-values/

Večer neveselých zpráv: http://www.prolife.cz/?a=72&b=2&id=2045

(Btw.: Prosím ponechat bez štítků, pokud je google ovšem nedoplňuje sám).

K.